Vedení tepla - kondukce

Vedení tepla, neboli kondukce, je jeden ze způsobů šíření se tepla v různých tělesech, při tomto procesu, při kterém částice látky v oblasti s vyšší střední kinetickou energií předávají svou část pohybové energie a to prostřednictvím srážek vzniklých navzájem částicím v oblasti s nižší střední kinetickou energií.
Tyto částice se přitom vůbec nepřemísťují, jen kmitají kolem svých rovnovážných poloh.
Vedení tepla je ten nejčastější způsob šíření tepla v tělesech na bázi pevného skupenství, jejichž různé části těchto těles mají různé teploty. Teplo se tímto způsobem, vedením šíří také v kapalinách a plynech, tam se ale také uplatňuje samotný přenos tepla prouděním, jelikož to struktura těchto veličin umožňuje.
Rychlost vedení tepla v tělesech určuje tepelnou vodivost těchto těles.
Porovnat různé látky (materiály) podle jejich tepelné vodivosti umožňuje veličina součinitel tepelné vodivosti.
Podle součinitele tepelné vodivosti se různé látky dělí na:
- tepelné vodiče - látky s vysokou rychlostí vedení tepla a velkým součinitelem tepelné vodivosti. (nevhodné materiály k zateplení)
- tepelné izolanty - látky s nízkou rychlostí vedení tepla a malým součinitelem tepelné vodivosti. (vhodné materiály k zateplení)
Vedení tepla lze dále rozdělit i na:
- ustálené (stacionární) vedení tepla - teplotní rozdíl mezi jednotlivými částmi tělesa se v čase nikdy nemění. (vhodné materiály k zateplení)
- neustálené (nestacionární) vedení tepla - teplotní rozdíly mezi jednotlivými částmi tělesa mezi kterými se teplo přenáší se postupně vyrovnávají lineárně. (méně vhodné materiály k zateplení).
Certifikáty VKZS polystyren ke stažení., 5546 kB
Certifikáty VKZS s minerální vatou.rar, 5461 kB













