Kondenzace vlhkosti a stavební konstrukce

 Datum: 27.2.2012   Kategorie: Zajímavosti 

Vysvětlení pojmu vlhkost vzduchu.

Obecně je známo, že vzduch obsahuje i vodu, tato je v něm obsažena v podobě vodní páry, vlhkosti. Vlhkost vzduchu je měřena v kg vodní páry na 1m3 vzduchu. Množství vodní páry ve vzduchu přímo souvisí na samotné teplotě vzduchu, prostředí v němž vzduch je. Je tady jednoznačně přímá úměrnost, čím vyšší teplota vzduchu, tím větší je možnost objemu vodních par ve vzduchu. Navíc vzduch, který se nachází uvnitř budovy ve vnitřních prostorách je oproti exteriéru teplejší a tím je jasné, že obsahuje více vodních par. Nás zajímá relativní vlhkost vzduchu, což je objem vodních par ve vzduchu obsažený oproti maximálnímu množství vody, které by mohl vzduch dané teploty maximálně obsahovat. Pokud při absolutní vlhkosti vzduchu budeme teplotu snižovat, pak nastane situace, teplotní bod, kdy se vlhkost ve vzduchu neudrží a nastane situace, kdy vodní páry obsažené ve vzduchu začnou kondenzovat. Je to teplota, kdy se vodní páry ve vzduchu obsažené přemění na kapalinu (vodu). Tato situace a teplota, při níž se toto stane se nazývá "teplota rosného bodu".

 

Stavební konstrukce a vodní páry.

Pokud je konstrukce například stěna alespoň částečně propustná pro vodní páry obsažené ve vzduchu, což je základem pro dnešní stavby a většina konstrukcí je dnes takto řešena, dochází k tzv. difúzi, což je pronikání vodních par materiálem směrem do exteriéru, v našem případě konstrukcí stěny směrem ven. Jak hodně materiály propouštějí vodní páry směrem ven záleží na jejich hodnotě co se týká difúzního odporu. Hodnotu difúzního odporu udávají výrobci stavebních materiálů a je to důležité jak u cihel a podobných stavebních materiálů, tak i u tepelných izolací, stejně tak doplňků například fasádních obkladů a omítek. Je obecně známo, že nízký difúzní odpor mají materiály s otevřenými vzduchovými dutinami, což jsou minerální vaty, také pórobetonkeramické cihly. Nejvíce však tepelně izolační vaty na bázi minerálních vláken. Pro uvedení příkladu materiálů s velkým difuzním odporem se jedná například o sklo a plast, nebo kov a do těchto materiálů spadá také pěnový polystyren. Tyto materiály mají uzavřené póry a tak nepropouští vzduch a s ním společně vodní páry. Dalším ovlivňujícím faktorem je teplota stavební konstrukce, je jasné, že směrem ven stěna bude mít tendenci klesající teploty. Tento faktor může ovlivnit i rosný bod konstrukce, může nastat situace, kdy již uvnitř konstrukce může teplota natolik klesnout, že dojde k rosnému bodu uvnitř konstrukce a to je špatně, pak nastane stav, že konstrukce bude vlhnout a objevují se plísně a časem dochází k destrukci konstrukce jako takové. Jestli se stane situace, kdy k rosnému bodu dojde uvnitř konstrukce ovlivňuje křivka teploty v konstrukci a zda se bude navzájem křížit s teplotou rosného bodu. Pokud toto nastane, dochází ke kondenzaci vodních par v konstrukci. 

 

Vysvětlení kondenzace vodních par na příkladech.

Pokud si vezmeme starou klasickou stěnu z plných cihel ke kondenzaci dochází, ale díky propustnosti, difúznímu odporu cihly jen málo. Pokud se ale stěna bude skládat z více vrstev a vnitřní vrstvy budou mít velký difúzní odpor, je nasnadě, že ke kondenzátu vody nedojde. Pokud ale situaci otočíme a na vnějších stranách budou materiály s velkým difúzním odporem a uvnitř s menším difúzním odporem bude docházet ke kondenzaci uvnitř konstrukce stěny. Vlastně z venkovních stran uzavřeme stěnu a vlhkost ve vzduchu se nedostane ven. Normy uvádějí, že by hodnota neměla překročit obsah vodních par přes mez 0,5kg/m2/rok. U dalších stavebních konstrukcí jako jsou jednoplášťové střechy a také obvodové stěny zateplené systémem VKZS (Venkovní Kontaktní Zateplovací Systém) by neměly překročit hodnotu 0,1kg/m2/rok. Proto se používají materiály, které tyto hodnoty zajistí, například na vnitřní strany stěn jsou používány materiály s velkým difúzním odporem, pokud se jedná například o zateplení šikmé střechy je k dosažení velkého difúzního odporu použita parotěsná fólie. Jako další příklad uvedu vnitřní zateplení, tam je zajištění difúzního odporu vložením parozábrany na vnitřní povrch stěny. Parozábrana značně omezí prodyšnost stavební konstrukce a tato pak netlumí, nesrovnává dočasné výkyvy vlhka ve vnitřním prostředí domu, ale nejedná se o velký vliv na výměnu vzduchu v tomto prostředí. Stejně tak i venkovní kontaktní zateplovací systém částečně utlumí stejně už tak nepatrný prostup vzduchu obvodovou stěnou, není však tím ovlivněna vnitřní vrstva a její funkce reagovat tak na proměnu vlhkosti co se týká změny teploty vnitřního vzduchu a tím i objemu vlhkosti ve vzduchu. Vnitřní vrstva stavební konstrukce stěny tak dýchá nadále dostatečně. Tuto funkci můžeme podpořit ještě užitím povrchových úprav s nasákavými schopnostmi. 


Související články

Dotazy ke článku.

Zde do tohoto formuláře můžete napsat vaše dotazy ohledně tohoto článku, nebo dotazy na použité materiály.

Do formuláře prosím vpište veškerá požadovaná data o vás a informace potřebné k vyřízení dotazu.

 

Se zaslanými daty budeme nakládat podle zákona o ochraně osobních údajů. Data nebudou poskytována dalším třetím osobám.

Obchodní podmínky naleznete zde.



 
Vaše jméno  
Vaše telefonní číslo * 
Důvodem je možnost vám váš dotaz zodpovědět případně i telefonicky, pokud se jedná o delší a složitější odpověď.
Váš e-mail * 
Pokud nezadáte správnou e-mailovou adresu, naše odpověď k vám nedorazí a my to nebudeme vědět.
Text dotazu nebo objednávky * 
Zde zadejte text dotazu, libovolně dlouhý a pokud možno podrobný, abychom vám mohli rovnou odpovědět bez dalších zbytečných doplňujících dotazů.
Napište prosím číslo 5:
 

* Prvky označené hvězdičkou jsou povinné